Jak se tvoří myšlenková mapa? Jak postupovat při její tvorbě a na co si dát pozor?
Vytvořit myšlenkovou mapu je velmi snadné. Není k tomu potřeba zvláštního vybavení nebo studia. Přesto jsou určité zásady, které je třeba dodržovat a respektovat. Tím, že je to snadné, může vzniknout dojem, že jde o triviální záležitost, kolem které se dělá příliš humbuku. Kdo však používá mapy ve svém životě nebo práci, bude odporovat, protože ví a má zkušenosti, že jde opravdu o jedinečnou a originální metodu vhodnou pro plánování, uspořádání myšlenek, analýzu věci nebo procesu apod.
Tvořit můžeme systémem pero-papír. Lepší jsou ovšem pastelky a barvičky. Prostě mapu namalujeme. Při poradě nebo při pouhém záblesku nápadu nebo zajímavé myšlence si načrtneme mapu do diáře nebo na kousek papíru. Když chceme mapu vytvořit v klidu a promyslet si ji, tak si ji prostě namalujeme.
Co to tedy myšlenková mapa je?
Pro tvorbu map jsou také vhodné počítačové programy. Osobně jim dávám přednost pro některé jejich přednosti jako je:
- Lepší grafická úprava a z toho plynoucí lepší přehlednost
- Možnost snadno přidat, umazat, přesunout nebo změnit strukturu myšlenkové mapy
- Možnost přidávat obrázky z vlastních souborů nebo nabízených galerií
- Možnost ukládat do vlastních složek a kdykoliv se k mapám vracet a znovu s nimi pracovat
- Možnost mapy posílat e-mailem, předávat jiným osobám
- Možnost přidávat poznámky, URL adresy, přiřazovat osoby k jednotlivým úkolům a položkám atp
- Možnost exportovat do formátů GIF, JPG, PDF nebo do formátů Microsoft Offic
Samotná tvorba se provádí v několika postupných krocích
Nejprve si ujasněte problém, téma nebo mapovanou oblast. U map týkajících se například řešení problémů nebo vašich postojů je potřeba se jaksi „naladit“ – uklidnit se, udělat si pohodlí, koncentrovat se na danou oblast.
- Stanovit si výchozí problém a k němu základní – klíčové oblasti. Je možné ještě určit prioritu, závažnost, vzájemnou vazbu…
- Poté začneme klíčové oblasti rozvíjet, členit a budujeme druhou a třetí úroveň
- Poté přidáme obrázky, ikony, piktogramy a znovu procházíme druhou a třetí úroveň a uvědomujeme si vzájemné vazby a charaktery jednotlivých větví.
- Pokud je třeba a objevily se nám další oblasti, tak je možné, že se vám objeví další úrovně a některý problém se začne více větvit a prohlubovat. Často se ukáže, že i zdánlivě triviální problém je daleko složitější nebo je provázaný (je závislý) na dalších oblastech.
- V tomto okamžiku můžeme přidat tzv. „oblaka“ – určité větve nebo jejich části se označí v barevné – odlišené bublině. Také v této fázi sledujeme pojmy, které se objevily ve více větvích nebo úrovních. Objeví-li se stejný pojem dvakrát, je dobré se podívat jakou roli hraje a proč. Objeví-li se dokonce ve vaší mapě na různých místech třikrát i více, tak 100% je třeba se na daný pojem – oblast zaměřit. Často to bývá zdánlivě samozřejmá věc, ale její podcenění je nebezpečné. Jde o klíčový pojem. Také zde může být otázka, zda to není záležitost, která by si zasloužila vlastní větev od úrovně 2.
- Mapa je hotová, ale práce s ní nekončí. Doporučuji si udělat přestávku a znovu se k ní vrátit. Klidně i s větším časovým odstupem a znovu projít jednotlivé oblasti. Možná si na něco vzpomenete nebo naopak něco ještě změníte.
- Mapy jsou ryze individuální záležitost. Co člověk, to originál. Každá mapa je nejen jiná, ale i jinak vytvořená – někdy více, jindy méně obrázků. Někdy je složitější a jindy je prostá. Mění se barevné provedení, složitost a propracovanost. Vše určujete vy a váš mozek, vaše myšlení.
Mgr. Miloslav Hubatka