Myšlenkové mapy – jsou velmi efektivním pracovním nástrojem. Můžete je využívat nejen pro rozvoj kreativity, myšlení, zlepšení paměti, ale především jako nástroj pro efektivní plánování, analytické myšlení a řešení problémů.
Tvorba myšlenkových je fenomén, o kterém se často mluví a je součástí práce nejen učitelů a studentů, ale zcela běžně i manažerů nebo pracovníků v nejrůznějších odvětví komerční sféry. Vyšlo mnoho knih, které dále zpopularizovaly využívání myšlenkových map. K základním knihám patří Mentální mapování od Tony Buzana v nakladatelství Portál (2007) nebo řada knih z nakladatelství Albatros Media, řada Bizbooks. https://www.albatrosmedia.cz/tituly/24926466/tony-buzan-box/
Metoda myšlenkových map vychází jednak z principu propojení pravé a levé hemisféry mozku, a tím výkonnějšího, a hlavně efektivnějšího myšlení a využití mozku. Propojením levé hemisféry (nositelky logického a exaktního myšlení, plánování, zabývá se slovy, čísly, analýzou …) a pravé hemisféry (té dominuje představivost, snění, umění a zabývá se takovými pojmy jako jsou barvy, rytmus, prostorové vědomí aj…) můžeme lépe využít možnosti a schopnosti našeho mozku a myšlení. Levá hemisféra je tedy logická, akademická nebo chcete-li podnikatelská. Pravá je naopak tvůrčí, umělecká a intuitivní. Úspěšní lidé a především lidé, kteří vytvářejí a hledají nová řešení, nápady a přicházejí na netradiční řešení problémů dokáží právě používat obě poloviny mozku rovnocenně.
Druhý základní princip vychází z poznatků, že náš mozek „nemyslí“ jednoduše a lineárně, ale expanzivně a synergicky. Jsme schopni vymyslet nekonečné množství řešení problémů nebo úvah.
Potom ovšem zůstává otázkou, jak toto množství myšlenek, nápadů či vizí uvést do praxe. Jak je znázornit, zachytit a utřídit? A jak potom s nimi dále pracovat? Znáte všichni ten problém, kdy jste měli plno nápadů a myšlenek, ale když jste si sedli, abyste je třeba sepsali nebo jim dali konkrétní podobu, tak vaše mysl jen těkala a nebyli jste schopni vytvořit nic konkrétního a hlavně smysluplného. Něco, co mělo hlavu a patu! Takový ten pocit, kdy „pro stromy nevidíte les“. Bylo vám vše jasné, jen ta forma jaksi nebyla ta pravá. Pak by vám jistě pomohla myšlenková mapa.
Co to tedy myšlenková mapa je?
Můžeme tak nazvat mapu – grafické znázornění vašich myšlenek, nápadů, plánů nebo i cílů. Systémem stromové struktury – hlavních větví, které se dále štěpí na další dílčí podskupiny můžeme jasně, názorně, a hlavně přehledně postihnout to, co se nám honí v hlavě.
Navíc jsme schopni si ujasnit i prioritu a důležitost jednotlivých pojmů a dát jim odpovídající místo a postavení. V myšlenkové mapě tak splývá logická, plánovací a třídící funkce levé hemisféry s grafickou, vizuální a také intuitivní funkcí pravé hemisféry. Ten, kdo přišel na chuť myšlenkovým mapám potom potvrdí, že byl mnohdy sám překvapen, jaké závěry a nápady „vypadly“ z jeho mapy, kterou si vytvořil a ztvárnil. Mnohdy byla finální podoba odlišná od toho, co nosil v hlavě a zdánlivě mu vše bylo jasné. Nebylo to ale správně utříbené. Můžeme klidně říci, že nám myšlenkové mapy umožňují najít a plně využít náš plný potenciál, často zcela skrytý.
Detaily i celek
Já osobně preferuji u myšlenkových map vysokou názornost. Tedy skutečnost, kdy vidím současně jednotlivosti i celek. V jedné chvíli v jedné mapě vidím i nejmenší detaily, ale současně i celkovou strukturu, hlavní proudy (směry) a vztahy mezi nimi.
Dobrá myšlenková mapa nám pak dává celistvý pohled na danou věc, problém, plán…. A to vše v jedné mapě – obraze. Pokud současně respektujeme určitá pravidla a zákonitosti při tvorbě map a využití, může být taková výsledná myšlenková mapa velmi užitečná nám i druhým osobám se kterými ji sdílíme. To, jak to dělat, případně nedělat, vám ukážeme na našich seminářích.
Tvorba myšlenkových map je dovednost a do určité míry návyk, takže se je může naučit tvořit a používat každý. Jsou vhodné do škol, do firem i pro náš osobní život. Věříme, že i vás zaujmou a stanou se dobrý průvodcem ve vaší práci i osobním růstu.